Mužský přechod, neboli andropauza
Mužský přechod, známý také jako andropauza nebo nemoc stárnoucího muže, je procesem stárnutí u mužů, který je spojen s postupným poklesem hladin testosteronu a dalšími…
Zájem o sex a sexuální aktivita jsou důležitým parametrem kvalitního života dospělých jedinců. Jednou z priorit ve výzkumu a zlepšování veřejného zdraví je zájem o určení faktorů, které mohou zapříčinit určitou sexuální dysfunkci. Dalšími prioritami je zlepšení sexuálních a reprodukčních schopností.
Výsledkem mnoha studií zabývajících se zdravím a stravovacími návyky bylo, že fyzická inaktivita, spánek, stres, konzumace alkoholu a stárnutí mají vliv na sexuální fungování a chování. Studie z roku 2017 pod vedením M. Allena a kolektivu se zabývá faktory životního stylu související se sexuálním fungováním a chováním u starších dospělých. Tato studie ukazuje, že zvýšený příjem ovoce a zeleniny souvisí se zvýšenou sexuální touhou a aktivitou. Dále připouští, že zdravá strava koreluje se zvýšenou sexuální aktivitou. To je podle M. Allena a kolektivu zapříčiněno pozitivním vlivem zdravého stravování na náladu a životní pohodu.
Látku sloužící k léčbě sexuální dysfunkce nebo k posílení sexuálního pudu a chování nazýváme afrodiziakum. Tyto látky byly používány léčiteli už v zemích se systémy tradiční medicíny jako Starověká Čína, Indie, Egypt, Římská říše nebo Řecko. Sexuální dysfunkcí míníme neschopnost mít pohlavní styk. Potíže doprovázejí tento jev jsou předčasná ejakulace, retrográdní nebo zpožděná ejakulace, erektilní dysfunkce, neschopnost se vzrušit, kompulzivní sexuální chování nebo problémy s dosažením orgasmu.
Postupem času rostliny s potenciální afrodiziakální aktivitou zkoumali vědci v in vivo a in vitro podmínkách, kde se ukázaly jako potenciální afrodiziakum.
Mezi tyto rostliny patří:
Další vybrané rostliny s afrodiziakálním účinkem:
Název rostliny | Použití |
Pažitka čínská (Alium tuberosum) | Impotence, mokré sny |
Šatavari (Asparagus racemosus) | Afrodiziakum |
Mezoneuron benthamianum (Caesalpinia benthamiana) | Poruchy erekce |
Dosna indická (Canna edulis) | Stimulant |
Safed musli (Chlorophytum borivilianum) | Impotence, sterilita |
Durian cibetkový (Durio zibethinus) | Podpora plodnosti |
Ibišek kyselý (Hibiscus sabdariffa) | Afrodiziakum |
Kempferie drobnokvětá (Kaempferia parviflora) | Poruchy reprodukce |
Řeřicha peruánská (Lepidium meyenii) | Podpora sexuálního libida a plodnosti |
Kustovnice cizí (Lycium barbarum) | Mužská neplodnost |
Mucuna pruriens (Mucuna pruriens) | Podpora sexuálního libida, afrodiziakum, sexuální potíže |
Pastala rozprostřená (Turnera diffusa) | Afrodiziakum |
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) je rostlina z čeledi Zygophyllaceae též známá pod názvy jako Gokshur nebo Gokharu. Je hojně pěstován v Africe, Austrálii, Asii a Evropě. Ve starověké indické a čínské medicíně byla tato rostlina dlouhý čas využívána pro léčbu různých druhů chorob. Tribulus obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek – saponiny, flavonoidy, třísloviny, terpenoidy, fenolkarboxylové kyseliny. Výtažky z nadzemních částí a plodů této rostliny pro svůj obsah zdraví prospěšných látek byly oblíbené pro své diuretické, tonizační a afrodiziakální vlastnosti.
Popularita kotvičníku zemního vzrostla v 70. letech 20. století ve východní Evropě, kdy byl využíván bulharským olympijským vzpěračským týmem pro své vlastnosti. Je považován za bezpečný, legální a jako přírodní alternativa k anabolickým steroidům. Dnes je kotvičník zemní například hojně využíván sportovci a kulturisty kvůli trendu vypovídající o schopnosti zvýšit koncentraci testosteronu.
Kotvičník zemní je velmi oblíbenou přírodní viagrou. Do povědomí lidské populace se tato širokospektrální bylina dostala díky svým léčebným vlastnostem při sexuálních potížích, impotenci a hormonální nerovnováze. Dále je používán jako sexuální booster. Erektilní dysfunkcí rozumíme poruchu typickou neschopností dosáhnout nebo udržet pevnou erekci.
Řada fytochemických a farmakologických studií představila názor týkající se důležitosti kotvičníku zemního pří léčbě poruch erekce a sníženého libida u lidí i zvířat.
Studie pod vedením G. Kalamegama a P.G. Adalkana z roku 2008 zkoumala hormonální účinky kotvičníku zemního, které byly hodnoceny u primátů, králíků a potkanů. Krevní vzorky zvířat byly analyzovány pomocí radioimunoanalýzy pro přítomnost testosteronu, dihydrotestosteronu a dehydroepiandrosteronsulfátu. Kotvičník zemní zvýšil hladinu některých pohlavních hormonů. Tento jev byl pravděpodobně způsoben přítomností protodioscinu běžné obsaženým v rostlině.
Další studie pod vedením Z.Kamenova a jeho týmu z roku 2017 se zabývala afrodiziakální schopností kotvičníku zemního. Studie byla randomizovaná, dvojitě zaslepená (účastnící rozděleni do skupin, jedné je podán lék a druhé placebo) a placebem kontrolovaná. Studie se zúčastnilo 180 můžu ve věku od 18-65 let s mírnou až středně těžkou poruchou erekce nebo poruchou sexuální touhy, kteří byli náhodně rozřazeni do skupiny 1:1. Skupina léčená kotvičníkem zemním dostávala 2 tablety 3x denně po jídle po dobu 12 týdnů, kde každá z tablet obsahovala 250 mg extraktu z kotvičníku. Druhá skupina „léčená“ placebem dostávala vzhledem, barvou a chutí identické tablety. Výsledky ukázaly významné rozdíly v Mezinárodním indexu erektilní funkce mezi oběma skupinami (p>0,0001).
Lze tedy předpokládat, že kotvičník zemní může zlepšit sexuální poruchy. Protodioscin a protogracilin jsou látky obsažené v kotvičníku zemním, které jsou běžně uváděný se stimulačním účinkem na spermatogenezi prostřednictvím luteinizačního hormonu. Tento hormon stimuluje sekreci testosteronu a testosteron zlepšuje kvalitu a množství spermií.
Protodisocin má dále pozitivní účinky při léčbě mužské neplodnosti, kde zvyšuje hladinu dehydroepiandrosteronu (DHEA) u neplodných mužů. Protodioscin je možným prekurzorem DHEA. V Evropě a USA jsou běžně prodávány pro sexuální stimulaci doplňky stravy obsahující extrakt z kotvičníku zemního. Je však nezbytné podrobit zdravotní a afrodiziakální účinky kotvičníku zemního dalším studiím a výzkumům.
Zdroje:
Allen, M. S., & Desille, A. E. (2017). Health-Related Lifestyle Factors and Sexual Functioning and Behavior in Older Adults. International Journal of Sexual Health, 29(3), 273–277.
Patel, D., Kumar, R., Prasad, S., & Hemalatha, S. (2011). Pharmacologically screened aphrodisiac plant-A review of current scientific literature. Asian Pacific Journal of Tropical Biomedicine, 1(1), S131–S138.
Chhatre, S., Nesari, T., Kanchan, D., Somani, G., & Sathaye, S. (2014). Phytopharmacological overview of Tribulus terrestris. Pharmacognosy Reviews, 8(15).
Qureshi, A., Naughton, D. P., & Petroczi, A. (2014). A Systematic Review on the Herbal ExtractTribulus terrestrisand the Roots of its Putative Aphrodisiac and Performance Enhancing Effect. Journal of Dietary Supplements, 11(1), 64–79.
Ștefănescu, R., Tero-Vescan, A., Negroiu, A., Aurică, E., & Vari, C.-E. (2020). A Comprehensive Review of the Phytochemical, Pharmacological, and Toxicological Properties of Tribulus terrestris L. Biomolecules, 10(5), 752.
Hussain, S. M., Herling, V. R., Rodrigues, P. H. M., Naz, I., Khan, H., & Khan, M. T. (2018). Mini review on photosensitization by plants in grazing herbivores. Tropical Animal Health and Production, 50(5), 925–935.
Semerdjieva, I. B., & Zheljazkov, V. D. (2019). Chemical Constituents, Biological Properties, and Uses of Tribulus terrestris: A Review. Natural Product Communications, 14(8), 1934578X1986839.
Zhu, W., Du, Y., Meng, H., Dong, Y., & Li, L. (2017). A review of traditional pharmacological uses, phytochemistry, and pharmacological activities of Tribulus terrestri . Chemistry Central Journal, 11(1).
Zhu, W., Du, Y., Meng, H., Dong, Y., & Li, L. (2017). A review of traditional pharmacological uses, phytochemistry, and pharmacological activities of Tribulus terrestri . Chemistry Central Journal, 11(1).
Hashim, S., Bakht, T., Marwat, K. B., & Jan, A. (2014). Medicinal properties, phytochemistry and pharmacology of Tribulus terrestris L.(Zygophyllaceae). Pak J Bot, 46(1), 399-404.
Diskuze